|
|
Transformace Pubic-Private Partnership v éře post-New Public Management: výzvy britskému a španělskému modelu
Witz, Petr ; Rovná, Lenka (vedoucí práce) ; Ochrana, František (oponent)
(abstrakt) Rigorózní práce si klade za cíl analyzovat a porovnat struktury veřejného sektoru angažované ve správě a managementu projektů Public-Private Partnership (PPP)/Private Finance Initiative (PFI) ve Velké Británii a ve Španělsku a současně vyhodnotit pokrok v aplikaci konceptu Public-Private-Citizen Collaboration (PC2) v těchto státech v období post- New Public Management. Je zkoumán problém rozložení a využití kapacit v rámci architektury modelů jako faktory ovlivňující schopnost organizací veřejné správy chránit efektivním a úsporným způsobem veřejný zájem a zároveň míra otevřenosti a transparentnosti PPP programů, kde důležitou roli hraje úroveň využívání moderních nástrojů Web 2.0 umožňujících oslovení a angažování občanů v procesu implementace politiky i jednotlivých fázích konkrétních projektů. Zvláštní pozornost je věnována tomu, jakými způsoby mohou aktéři z řad soukromých firem a veřejnosti ovlivňovat odpovědné orgány veřejné správy v jejich rozhodování a spoluurčovat podobu a výsledky partnerství. Komparace si jako referenční rámec staví "ideální" model PPP na základě požadavků nových paradigmat ve správní vědě. Je argumentováno, že právě kombinací účinných opatření ve veřejné správě a efektivního zapojení odborné i neodborné veřejnosti jako rovnocenného aktéra se PPP může vymanit z...
|
|
|
Transformace Public-Private Partnership v éře post-New Public Management: výzvy britskému a španělskému modelu
Witz, Petr ; Rovná, Lenka (vedoucí práce) ; Ochrana, František (oponent)
(abstrakt) Diplomová práce si klade za cíl analyzovat a porovnat struktury veřejného sektoru angažované ve správě a managementu projektů Public-Private Partnership (PPP)/Private Finance Initiative (PFI) ve Velké Británii a ve Španělsku a současně vyhodnotit pokrok v aplikaci konceptu Public-Private-Citizen Collaboration (PC2) v těchto státech v období post-New Public Management. Je zkoumán problém rozložení a využití kapacit v rámci architektury modelů jako faktory ovlivňující schopnost organizací veřejné správy chránit efektivním a úsporným způsobem veřejný zájem a otevřenost a transparentnost PPP programů s využitím moderních nástrojů Web 2.0 umožňujících oslovení a angažování občanů v procesu implementace politiky i jednotlivých fázích konkrétních projektů. Zvláštní pozornost je věnována tomu, jakými způsoby mohou aktéři z řad soukromých firem a veřejnosti ovlivňovat odpovědné orgány veřejné správy v jejich rozhodování a spoluurčovat podobu a výsledky partnerství. Prostřednictvím zakázek PPP je partnerský subjekt ze soukromého sektoru většinou pověřen financováním, výstavbou, či modernizací a následnou údržbou a správou dané části veřejné infrastruktury po dobu okolo 30 let výměnou za pravidelné splátky od organizace veřejného sektoru. Programy investic touto cestou byly těžce zasaženy finanční...
|
|
|
Reformy britské státní správy: tradice - transformace - kontinuita?
Hálová, Daniela ; Rovná, Lenka (vedoucí práce) ; Váška, Jan (oponent)
Diplomová práce se snaží o analýzu reforem britské státní správy, jak v teorii, tak praxi. Autorka si vybrala tři oblasti, ve kterých bude podrobně zkoumat tyto reformy. Analýzou čtyř základních dokumentů: Northcote-Trevelyanovou zprávou, Fultonovou zprávou, dokumenty Next Steps a Modernising Government, se budeme snažit ohodnotit dopad změn na tyto oblasti: 1) Personální problematika (nábor, školení, povyšování státních úředníků) 2) Administrativa a odpovědnost (aspekty ministerské odpovědnosti, zodpovědnost, zvláštní poradci) 3) Decentralizace a Fragmentace (dopad více-úrovňového vládnutí včetně dekoncentrace, devoluce a členství v Evropské unii). První kapitola se zabývá nezbytným uvedením do problematiky britské státní správy. Pojednává o základních principech, historii a výzvách, kterým musí v dnešní době čelit státní služba Spojeného království. Druhá kapitola představuje čtyři dokumenty, jejich historii a debaty, které se vedly kolem jejich publikace. Poslední kapitola analyzuje výše zmiňované oblasti. Analýzou a komparací dokumentů se snažíme porozumět reformám britské státní správy a jejich dopadu.
|
|
|
Sport jako veřejná služba: Sociální spravedlnost a efektivnost sportovních zařízení v obcích
Popelka, Jakub ; Slepičková, Irena (vedoucí práce) ; Novotný, Jiří (oponent) ; Ochrana, František (oponent)
Název:Sport jako veřejná služba: Sociální spravedlnost a efektivnost sportovních zařízení v obcích Tradičním poskytovatelem sportovních zařízení byl na území ČR spolkový sektor. V posledních letech posílil význam samospráv při zajišťování sportu. Na pozadí nových trendů ve veřejné správě či sportovní participaci tak došlo k mnohým změnám organizačního uspořádání v obcích. Disertační práce analyzuje a hodnotí současný stav poskytování sportovních zařízení v obcích jako konsekvenci těchto změn. Pro potřeby vlastní analýzy je problematika zúžena na dva teoretické koncepty - sociální spravedlnost ve sportu a efektivnost sportovních zařízení - které lze chápat jako součást výkonu (performance) sportovních zařízení. Cílem první části bylo v rámci institucionálního přístupu (Houlihan, 2005) ověřit, zda mají formy poskytování sportovních zařízení efekt na podmínky pro sociální spravedlnost. Na základě původního nástroje k měření podmínek pro sociální spravedlnost ve sportu je uskutečněno dotazníkové šetření na souboru obcí s rozšířenou působností (N = 193). Druhá část, výzkum efektivnosti sportovních zařízení, má charakter akčního výzkumu. Hlavní součástí bylo ověření možnosti implementace nástroje organizace Sport England k měření efektivnosti sportovních zařízení v českých podmínkách. V rámci...
|
|
|
Sport jako veřejná služba: Sociální spravedlnost a efektivnost sportovních zařízení v obcích
Popelka, Jakub ; Slepičková, Irena (vedoucí práce) ; Novotný, Jiří (oponent) ; Ochrana, František (oponent)
Název:Sport jako veřejná služba: Sociální spravedlnost a efektivnost sportovních zařízení v obcích Tradičním poskytovatelem sportovních zařízení byl na území ČR spolkový sektor. V posledních letech posílil význam samospráv při zajišťování sportu. Na pozadí nových trendů ve veřejné správě či sportovní participaci tak došlo k mnohým změnám organizačního uspořádání v obcích. Disertační práce analyzuje a hodnotí současný stav poskytování sportovních zařízení v obcích jako konsekvenci těchto změn. Pro potřeby vlastní analýzy je problematika zúžena na dva teoretické koncepty - sociální spravedlnost ve sportu a efektivnost sportovních zařízení - které lze chápat jako součást výkonu (performance) sportovních zařízení. Cílem první části bylo v rámci institucionálního přístupu (Houlihan, 2005) ověřit, zda mají formy poskytování sportovních zařízení efekt na podmínky pro sociální spravedlnost. Na základě původního nástroje k měření podmínek pro sociální spravedlnost ve sportu je uskutečněno dotazníkové šetření na souboru obcí s rozšířenou působností (N = 193). Druhá část, výzkum efektivnosti sportovních zařízení, má charakter akčního výzkumu. Hlavní součástí bylo ověření možnosti implementace nástroje organizace Sport England k měření efektivnosti sportovních zařízení v českých podmínkách. V rámci...
|
|
|
NEW TOOLS OF RESEARCH GOVERNANCE: Cases of research policy implementation in the Czech Republic, Sweden and the European Union
Young, Mitchell ; Rovná, Lenka (vedoucí práce) ; Šlosarčík, Ivo (oponent) ; Lacina, Lubor (oponent)
Výzkumná politika je považována za hnací motor znalostní ekonomiky a jako taková se stává předmětem stále intenzívnějšího zájmu tvůrců evropské legislativy. Evropská unie i jednotlivé členské státy začaly vytvářet a zavádět celou řadu nových nástrojů pro evaluaci a financování výzkumu. Zvláště charakteristické nástroje potom vyvinulo Švédsko a Česká republika. Tato disertační práce prostřednictvím čtyř případových studií zkoumá, proč jsou používány právě dané nástroje hodnocení a financování výzkumu a jaký mají na výzkum dopad. Práce využívá konceptuální rámec ideálních typů pro kategorizaci veřejné správy a jeho prostřednictvím dokazuje, že tyto nové nástroje výzkumných politik mohou být zařazeny mezi reformy typu New Public Management. Tato disertační práce vytváří teoretický model, který operacionalizuje nové institucionální teorie. Tento model také umožňuje odhalení toho, jaká ideologie stojí za nástroji výzkumné politiky a odkrývá způsob, jakým ovlivňuje chování jedinců v akademickém prostředí. Výsledky prokazují, že silný zkreslující vliv na postup výzkumu má mechanismus institucionální teorie racionální volby, který je zakořeněný v nástrojích New Public Management. Tento vliv je nicméně zmírněn historickými a normativními faktory, jež komplexní systém vysokoškolského výzkumu rovněž ovlivňují. Powered...
|
|
|
Transformace Pubic-Private Partnership v éře post-New Public Management: výzvy britskému a španělskému modelu
Witz, Petr ; Rovná, Lenka (vedoucí práce) ; Ochrana, František (oponent)
(abstrakt) Rigorózní práce si klade za cíl analyzovat a porovnat struktury veřejného sektoru angažované ve správě a managementu projektů Public-Private Partnership (PPP)/Private Finance Initiative (PFI) ve Velké Británii a ve Španělsku a současně vyhodnotit pokrok v aplikaci konceptu Public-Private-Citizen Collaboration (PC2) v těchto státech v období post- New Public Management. Je zkoumán problém rozložení a využití kapacit v rámci architektury modelů jako faktory ovlivňující schopnost organizací veřejné správy chránit efektivním a úsporným způsobem veřejný zájem a zároveň míra otevřenosti a transparentnosti PPP programů, kde důležitou roli hraje úroveň využívání moderních nástrojů Web 2.0 umožňujících oslovení a angažování občanů v procesu implementace politiky i jednotlivých fázích konkrétních projektů. Zvláštní pozornost je věnována tomu, jakými způsoby mohou aktéři z řad soukromých firem a veřejnosti ovlivňovat odpovědné orgány veřejné správy v jejich rozhodování a spoluurčovat podobu a výsledky partnerství. Komparace si jako referenční rámec staví "ideální" model PPP na základě požadavků nových paradigmat ve správní vědě. Je argumentováno, že právě kombinací účinných opatření ve veřejné správě a efektivního zapojení odborné i neodborné veřejnosti jako rovnocenného aktéra se PPP může vymanit z...
|
|
|
Transformace Public-Private Partnership v éře post-New Public Management: výzvy britskému a španělskému modelu
Witz, Petr ; Rovná, Lenka (vedoucí práce) ; Ochrana, František (oponent)
(abstrakt) Diplomová práce si klade za cíl analyzovat a porovnat struktury veřejného sektoru angažované ve správě a managementu projektů Public-Private Partnership (PPP)/Private Finance Initiative (PFI) ve Velké Británii a ve Španělsku a současně vyhodnotit pokrok v aplikaci konceptu Public-Private-Citizen Collaboration (PC2) v těchto státech v období post-New Public Management. Je zkoumán problém rozložení a využití kapacit v rámci architektury modelů jako faktory ovlivňující schopnost organizací veřejné správy chránit efektivním a úsporným způsobem veřejný zájem a otevřenost a transparentnost PPP programů s využitím moderních nástrojů Web 2.0 umožňujících oslovení a angažování občanů v procesu implementace politiky i jednotlivých fázích konkrétních projektů. Zvláštní pozornost je věnována tomu, jakými způsoby mohou aktéři z řad soukromých firem a veřejnosti ovlivňovat odpovědné orgány veřejné správy v jejich rozhodování a spoluurčovat podobu a výsledky partnerství. Prostřednictvím zakázek PPP je partnerský subjekt ze soukromého sektoru většinou pověřen financováním, výstavbou, či modernizací a následnou údržbou a správou dané části veřejné infrastruktury po dobu okolo 30 let výměnou za pravidelné splátky od organizace veřejného sektoru. Programy investic touto cestou byly těžce zasaženy finanční...
|
|
|
New public management
Kubovcová, Hana ; Vláčil, Jan (vedoucí práce) ; Měšťan, Stanislav (oponent)
Diplomová práce se zabývá reformní teorií řízení veřejné správy New Public Management, která vychází z nástrojů používaných v soukromém sektoru. Teoretická část práce přináší kritický pohled na racionální byrokracii Maxe Webera a snaží se vyzdvihnout přínosy využití moderních metod managementu ve veřejném sektoru. Praktická část, zabývající se implementaci nástrojů New Public Managementu v praxi veřejné správy České republiky, vychází z výsledků provedeného empirického výzkumu, na základě kterého je provedeno aktuální zhodnocení dané problematiky v praxi. Výsledky průzkumu ukazují zejména na využití metod měření kvality ve veřejné správě v České republice.
|
|
|
Moderní trendy v řízení veřejné správy
Kozlová, Martina ; Krbová, Jana (vedoucí práce) ; Pavlík, Marek (oponent)
Diplomová práce analyzuje moderní trendy v řízení veřejné správy v rámci České republiky. Proměnu veřejné správy a její reformu podporuje v tomto smyslu zavádění nástrojů řízení a kvality. Tyto nástroje, nesoucí prvky podnikového řízení a některé principy soukromého tržního sektoru, si kladou za cíl zefektivnit a zkvalitnit poskytované veřejné služby a fungování veřejné správy. Můžeme se setkat se souhrnným názvem New Public Management (NPM), kterým jsou označovány nejen nástroje řízení a kvality veřejné správy, ale i také celá filozofie tohoto konceptu řízení. Konkrétně se jedná o principy procesního řízení, metodu Balanced Scorecard (BSC), benchmarking, sebehodnocení organizace podle CAF (The Common Assessment Framework), a další metody a nástroje vycházející z metodiky modelů TQM a EFQM. Na detailnější rozbor modelů řízení a kvality navazují v praktické části diplomové práce průzkumy a hodnocení využitelnosti výše uvedených modelů krajskými úřady a vybranými obecními úřady obcí III. stupně, vč. jejich přínosů a úskalí.
|
host ::
RSS.